“Rychle vytáhni kotvu”….a už nás ryba táhne do proudu. Je říjen a my sedíme ve člunu na nádherném Dolním jezeře řeky Mincio u města Mantova. Počasí nám přeje, ale voda je dost zakalená, a tak bude chytání jistě obtížné. Máme před sebou 5 dnů na neznámé vodě.
“Dostávám ránu do prutu, že málem padám ze člunu.”
Po dvou dnech trápení, kdy se potvrdily prvotní předpoklady, se konečně rozchytáváme.Víme konečně kam a víme na co. Tomáš zapřahuje prvního Black Basse. Na hladině se koná doslova taneční blázinec. Ryba náhle vyskakuje vysoko nad vodu a okamžitě se osvobozuje.
Za chvíli dostávám záběr i já a první černý okoun je v podběráku. Souboj s touto rybou je taková kombinace našeho okouna zkříženého se pstruhem. Nádherné souboje nás nutí pořád zkoušet dostat se těmto predátorům na kobylku.
Daří se i první candáti, Tomášovi padá ryba kolem 80 u lodě. Tahám nejspíše Channel Catfish – opravdu zajímavá ryba, která do zelené gumy několikrát bouchla ocasem, než se za háček opravdu chytila.
Dostávám další ránu do prutu, že málem padám ze člunu. Ryba háček netrefuje. Blíží se závěr naší výpravy. Ve velkého sumce už ani nedoufáme, ale v tom dostávám silný záběr hluboko v proudu…
Ryba si okamžitě bere metry šňůry a pomalu nás táhne na střed řeky. Po dobrých 200 metrech a dvaceti minutách boje je sumec u lodě. Poslední poplácání. Poslední výpad do hloubky. “Mám ho!” Tomáš drží rybu za čelist a pomáhám mu ji vtáhnout dovnitř. Sumec má krásných 129 cm, je nádherně vypasený a na prutu do 20 gramů to byl celkem slušný souboj se špičkou prutu ve vodě.
Mantovo, tak zase někdy příště.
Martin Kopeček